V předchozích dílech jsme probrali, kdy vzniká povinnost registrace, jak ji projít a jak si plátcovství usnadnit. Poslední díl série je pro opačnou situaci: pro podnikatele, kterým se plátcovství (zatím) nevyplatí a chtějí pod obratovým limitem zůstat co nejdéle – legálně a bez rizika, že jim to finanční správa později napočítá zpětně i s úroky.
Proč vůbec zůstávat neplátcem
Plátcovství není samo o sobě ani dobré, ani špatné – záleží na struktuře vašeho podnikání. Zůstat neplátcem se typicky vyplatí, pokud:
- prodáváte hlavně koncovým zákazníkům (B2C), kteří si DPH stejně nemůžou odečíst, a nižší konečná cena bez DPH je pro vás konkurenční výhoda,
- máte nízké vstupní náklady s DPH, takže byste jako plátce neměli co odpočítávat,
- nechcete zvyšovat administrativní zátěž o pravidelná přiznání a kontrolní hlášení, dokud to obchodně není nutné.
Naopak, jak jsme psali v prvním díle, dobrovolná registrace dává smysl především v B2B prostředí nebo při větší jednorázové investici, kde chcete odpočet uplatnit co nejdřív.
Sledujte obrat průběžně, ne až na poslední chvíli
Klíčové je vědět přesně, kde v kalendářním roce stojíte vůči oběma limitům (2 000 000 Kč a 2 536 500 Kč), o kterých jsme podrobně psali v prvním díle. Pokud se blížíte k první hranici ke konci roku, může dávat smysl si u větších zakázek pohlídat, do kterého měsíce spadne datum uskutečnění zdanitelného plnění – ne proto, abyste se limitu vyhnuli natrvalo, ale abyste měli čas se na plátcovství připravit (nastavit pokladní systém, informovat účetní), místo abyste byli registrací zaskočeni uprostřed sezóny.
Přeshraniční režim pro malé podniky – pokud prodáváte i mimo ČR
Od roku 2025 platí nová možnost pro podnikatele, kteří prodávají zboží nebo služby zákazníkům v jiných zemích EU: přeshraniční režim pro malé podniky. Dosud platilo, že osvobození od DPH pro malé podniky šlo využít jen v zemi vlastního sídla. Nově ho můžete využít i v dalších členských státech, pokud tam osvobození zavedly.
Podmínky jsou dvě a musí platit obě zároveň:
- Celkový obrat v celé EU nesmí v běžném ani minulém roce přesáhnout 100 000 EUR,
- musíte splnit i konkrétní obratový limit stanovený tím členským státem, kde chcete osvobození využívat (každý stát EU si ho určuje sám).
Registrujete se výhradně ve státě svého sídla, kde podáte přihlášku do režimu a uvedete, ve kterých dalších členských státech chcete osvobození uplatňovat. Dostanete speciální evidenční číslo (v ČR tzv. DEČ SME) a musíte pravidelně – čtvrtletně – hlásit obrat dosažený v každém členském státě, včetně České republiky. Pro drobné e-shopy nebo řemeslníky prodávající příležitostně do zahraničí to může znamenat, že se DPH ve druhé zemi vyhnou úplně, místo aby museli řešit tamní registraci.
Tip: Přehled podmínek, formulář k registraci i návod, jak si ověřit vlastní zápis v režimu, najdete na stránce Finanční správy Přeshraniční režim DPH pro malé podniky v EU. Registrační řízení pro jeden členský stát by podle zákona nemělo trvat déle než 35 pracovních dnů od podání žádosti – počítejte s tím při plánování expanze.
Co rozhodně nedělat: umělé rozdělení podnikání
Formální rozdělení jedné firmy na několik menších jen proto, aby žádná z nich nepřekročila obratový limit, je podle judikatury Nejvyššího správního soudu zneužitím práva. V jednom z posledních řešených případů podnikatel opakovaně převáděl svou činnost na nové společnosti pokaždé, když ta předchozí obrat pro registraci překročila – soud to vyhodnotil jako obcházení zákona. Test, který soud používá, má dvě části: objektivní (odporuje forma jednání smyslu zákona?) a subjektivní (bylo hlavním cílem získat daňovou výhodu?). Pokud správce daně takové jednání prokáže, může daň doměřit přímo tak, jako by k rozdělení nikdy nedošlo – se všemi navazujícími sankcemi a úroky z prodlení.
Rozdíl mezi legitimním podnikatelským rozhodnutím (třeba založit druhou firmu kvůli skutečně odlišnému oboru činnosti nebo novému společníkovi) a umělým rozdělením jen kvůli obratu je právě v tom, jestli za strukturou stojí reálný ekonomický důvod, nebo jen snaha zůstat pod limitem. Pokud si nejste jistí, na které straně té hranice se váš plán nachází, stojí za to probrat ho předem s daňovým poradcem – vyjde to výrazně levněji než doměřená daň o pár let později.
Shrnutí celé série
Prošli jsme si DPH z pohledu malého a středního podnikatele od začátku do konce: kdy vzniká povinnost se registrovat a jaké dva obratové limity teď platí souběžně, jak samotnou registraci prakticky zvládnout, na co nezapomenout v prvním zdaňovacím období (zejména na jednorázový odpočet podle § 79), jak si běžný provoz plátce dlouhodobě zjednodušit, a nakonec, jak legálně zůstat neplátcem, pokud vám to obchodně dává větší smysl. Ve všech pěti dílech jsme vycházeli výhradně z oficiálních zdrojů Finanční správy a znění zákona, protože u daní se přesnost vyplatí víc než rychlost.
Časté otázky
Můžu si rozdělit firmu na dvě, abych zůstal pod limitem pro DPH?
Ne, pokud jde jen o formální rozdělení bez skutečného ekonomického důvodu. Nejvyšší správní soud opakovaně označil takové umělé oddělení obratu za zneužití práva a daň lze doměřit, jako by k rozdělení vůbec nedošlo.
Co je přeshraniční režim pro malé podniky a komu se hodí?
Umožňuje od roku 2025 využívat osvobození od DPH pro malé podniky i v jiných členských státech EU, pokud tam prodáváte zboží nebo služby. Podmínkou je, že váš obrat v celé EU nepřesáhne 100 000 EUR a splníte obratový limit stanovený konkrétním státem, kde chcete osvobození využívat.
Vyplatí se mi zůstat neplátcem, i když bych na registraci nárok měl?
Záleží hlavně na tom, kdo jsou vaši zákazníci. Pokud prodáváte převážně koncovým spotřebitelům (B2C) a nemáte velké vstupní náklady s DPH, zůstat pod limitem vám umožní nabízet nižší konečné ceny než konkurenti, kteří už plátci jsou.
Zdroje: Informace GFŘ ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025 (přeshraniční režim pro malé podniky), judikatura Nejvyššího správního soudu k zneužití práva u obratu pro registraci k DPH, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ověřeno k srpnu 2026.