Prvních pár měsíců plátcovství máte za sebou (a pokud ne, přečtěte si nejdřív minulý díl o tom, na co si dát pozor hned zkraje). Teď je čas přejít z „jak to všechno přežít“ do „jak to mít pod kontrolou s minimem stresu“. Většina problémů, se kterými se plátci DPH dlouhodobě potýkají, se dá vyřešit pár návyky nastavenými jednou pořádně.
Naučte se, jak funguje párování v kontrolním hlášení
Kontrolní hlášení není jen formalita navíc vedle přiznání – podle oficiálních odpovědí Finanční správy jím křížově porovnává údaje mezi dodavatelem a odběratelem. Co dodavatel uvede jako uskutečněné plnění, musí sedět s tím, co odběratel vykáže jako přijaté plnění. Pokud si u dodavatele uplatníte odpočet daně, ale on stejnou fakturu ve svém hlášení neuvede (nebo ji uvede s jiným číslem dokladu či DIČ), přijde výzva oběma stranám.
Nejčastější příčiny nesouladu jsou triviální, a proto i snadno předvídatelné:
- Překlep v DIČ obchodního partnera – systém pak doklady vůbec nenajde k sobě.
- Neshodné evidenční číslo dokladu – musí se shodovat přesně tak, jak je uvedené na daňovém dokladu, ne třeba jen jeho část.
- Doklady nad 10 000 Kč (včetně daně) se musí uvádět jednotlivě, s DIČ a číslem dokladu – právě u nich probíhá párování. Doklady pod tímto limitem lze naopak zahrnout souhrnně, bez nutnosti je párovat jednotlivě.
- Zapomenutý doklad – typicky pozdě doručená faktura, kterou stihnete zaúčtovat, ale zapomenete zahrnout do hlášení za správné období.
Na výzvu správce daně máte jen 5 pracovních dnů na podání následného kontrolního hlášení. Lhůta běží od doručení, a protože se komunikace odehrává elektronicky, vyplatí se kontrolovat datovou schránku pravidelně – ne jen jednou měsíčně kolem uzávěrky.
Zavolejte rezervu na DPH tak, aby fungovala automaticky
V minulém díle jsme psali o tom, že vybraná DPH nejsou vaše peníze. Nejlepší způsob, jak si tohle nemuset pořád hlídat ručně, je nastavit si automatický převod odpovídajícího procenta z denních nebo týdenních tržeb na samostatný účet, ze kterého pak jednou za zdaňovací období odešlete platbu finanční správě. Řada bank i účetních softwarů umí takový pravidelný převod nastavit sama.
Propojte pokladní systém s účetnictvím
Ruční přepisování denních tržeb a dokladů z pokladního systému do účetního softwaru je nejčastější zdroj zbytečných chyb – a taky největší žrout času. Pokud váš pokladní systém umí exportovat uzávěrky a doklady ve formátu, který účetní software umí načíst automaticky, ušetříte si desítky hodin ročně a zároveň snížíte riziko překlepů, které pak způsobí právě ty nepříjemné nesoulady v kontrolním hlášení.
Tip: Pokud vám přijde výzva správce daně k potvrzení údajů v kontrolním hlášení a vy jste hlášení podali správně, nemusíte hned podávat celé následné hlášení znovu. V aplikaci EPO na portálu Moje daně jde na výzvu reagovat rychlou odpovědí typu „údaje jsou správné“, pokud opravdu žádnou chybu nenajdete.
Mějte přehledný kalendář lhůt
Lhůty pro DPH se neprodlužují, na rozdíl od některých jiných daní. Vyplatí se mít v kalendáři pevně zapsané: podání daňového přiznání a jeho splatnost (25 dnů po skončení zdaňovacího období), podání kontrolního hlášení (stejná lhůta, ale jako samostatné podání) a u právnických osob navíc připomínku, že kontrolní hlášení se podává vždy měsíčně, i když je zdaňovací období pro přiznání čtvrtletní.
Spolupracujte s účetní průběžně, ne nárazově
Pokud vedete účetnictví externě, nejvíc chyb vzniká, když účetní dostane všechny podklady najednou pár dní před uzávěrkou. Průběžné posílání dokladů (třeba jednou týdně) dává prostor odhalit nesrovnalost ještě předtím, než se stane součástí podaného přiznání – oprava po podání znamená dodatečné přiznání a často i následné kontrolní hlášení navíc.
Shrnutí
Život plátce DPH se dá výrazně zjednodušit třemi návyky: rozumět tomu, jak funguje párování dokladů v kontrolním hlášení (a nedělat triviální chyby v DIČ nebo číslech dokladů), mít automaticky oddělenou rezervu na samotnou daň, a propojit pokladní systém s účetnictvím, aby data tekla bez ručních přepisů. V posledním díle série se podíváme na opačnou stranu mince – jak legálně zůstat pod obratovým limitem, pokud se vám plátcovství (zatím) nevyplatí.
Časté otázky
Co přesně způsobí, že se doklady v kontrolním hlášení "nespárují"?
Nejčastěji špatně vyplněné DIČ obchodního partnera nebo evidenční číslo dokladu, které se neshoduje s tím, co ve svém hlášení uvádí druhá strana. I překlep v jednom znaku stačí k tomu, aby si systém finanční správy doklady nespároval.
Kolik času mám na reakci, když mi přijde výzva k opravě kontrolního hlášení?
Na podání následného kontrolního hlášení po výzvě správce daně máte 5 pracovních dnů od jejího doručení. Lhůta je krátká, proto se vyplatí kontrolovat datovou schránku i v běžném provozu, ne jen jednou za měsíc.
Proč se doklady nad 10 000 Kč v kontrolním hlášení řeší jinak než ty pod tímto limitem?
Doklady nad 10 000 Kč (včetně daně) se v kontrolním hlášení uvádějí jednotlivě, s DIČ odběratele a evidenčním číslem dokladu, protože právě u nich probíhá křížové párování mezi dodavatelem a odběratelem. Doklady pod tímto limitem lze naopak zahrnout souhrnně za celé zdaňovací období, bez nutnosti párovat každý zvlášť.
Zdroje: Časté dotazy a odpovědi ke kontrolnímu hlášení DPH (Finanční správa ČR) a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ověřeno k srpnu 2026.