V minulém díle jsme si vysvětlili, kdy přesně vzniká povinnost registrace a od kdy se stáváte plátcem. Teď se podíváme na to nejpraktičtější: co konkrétně musíte udělat – jaký formulář vyplnit, kam ho poslat, co se děje po podání a co se v provozu mění hned první den plátcovství. Vycházíme znovu výhradně z oficiálních informací Generálního finančního ředitelství a znění zákona o DPH.
Formulář a kam ho podat
Přihlášku k registraci k DPH nelze podat papírově ani osobně na přepážce – podle § 101a zákona o DPH musí jít výhradně elektronicky, a to jednou ze dvou cest:
- Daňová informační schránka (DIS+) – pokud už v ní máte přístup, například přes datovou schránku, bankovní identitu nebo elektronický občanský průkaz,
- aplikace EPO na portálu Moje daně – obecná cesta pro elektronická podání finanční správě.
Ve formuláři je klíčový řádek 06, kde uvedete přesný právní důvod registrace – liší se podle toho, jestli žádáte o standardní datum (§ 6 odst. 1), o dřívější datum po překročení 2 milionů (§ 6 odst. 2 písm. a), o registraci po překročení vyššího limitu 2 536 500 Kč (§ 6 odst. 2 písm. b), nebo jde o dobrovolnou registraci (§ 6f). Podrobně jsme tyhle důvody probrali v prvním díle série.
Přílohy, které registraci urychlí (nejsou vždy povinné, ale správce daně je u nově vzniklých subjektů často vyžaduje): přehled faktur nebo tržeb dokládající dosažený obrat, nájemní smlouva nebo jiný doklad k prostorám uvedeným jako sídlo (pokud nejste jejich vlastníkem), a smlouva o vedení účtu nebo potvrzení banky o vlastnictví účtu uvedeného v přihlášce. Finanční správa navíc nabízí volitelnou přílohu „Informace k ekonomické činnosti“, kterou je možné podat společně s přihláškou a která proces registrace dál zrychluje.
Jak dlouho registrace trvá a co dostanete
Správce daně rozhoduje o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, případně ode dne odstranění jejích vad (§ 129 daňového řádu). U složitějších případů může nadřízený správce daně tuto lhůtu prodloužit. Po úspěšné registraci dostanete DIČ (daňové identifikační číslo) a objevíte se ve veřejném registru plátců DPH, který si může zkontrolovat kdokoliv – typicky vaši budoucí obchodní partneři, aby si ověřili, že s vámi mohou fakturovat s odpočtem daně.
Tip: Stejný registr se vyplatí použít i naopak – než začnete platit fakturu novému dodavateli, ověřte si v něm jeho DIČ a číslo účtu. Pokud je dodavatel označený jako „nespolehlivý plátce“ nebo platíte na nezveřejněný účet, ručíte za jeho neodvedenou DPH vy jako odběratel.
Zdaňovací období: měsíční, nebo čtvrtletní?
Každý nově registrovaný plátce začíná automaticky jako měsíční plátce – to je podle § 99 zákona o DPH výchozí (základní) zdaňovací období. Na čtvrtletní období lze přejít podle § 99a, pokud váš obrat v tuzemsku za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl zákonem stanovenou hodnotu – tu novela od roku 2025 zvýšila z 10 na 15 000 000 Kč.
Změnu zdaňovacího období je třeba správci daně oznámit uvedením příslušného kódu přímo ve formuláři daňového přiznání k DPH za poslední zdaňovací období předchozího roku (tedy v praxi přiznání podávané v lednu). Protože se podmínka váže na obrat za předchozí kalendářní rok, u zbrusu nového plátce registrovaného v průběhu roku fakticky měsíční období platí přinejmenším po zbytek roku registrace.
Co se musí v provozu změnit hned od data plátcovství
- Doklady s DIČ a daní vyčíslenou zvlášť. Od data plátcovství musí vaše faktury a účtenky obsahovat DIČ a základ daně i výši DPH uvedené odděleně od celkové ceny, ne jen jako součást konečné částky.
- Nastavení pokladního systému a fakturačního softwaru. Sazby DPH (základní 21 % i případné snížené sazby podle sortimentu) je potřeba mít v systému správně přiřazené k jednotlivým položkám – tohle si vyplatí mít hotové ještě před dnem plátcovství, ne narychlo v den, kdy přijde rozhodnutí o registraci. Kvalitní pokladní systém umí sazby k položkám přiřadit hromadně a rovnou vytisknout doklad se všemi náležitostmi plátce.
- Rozhodnutí o cenách. Pokud jste dosud uváděli ceny jako neplátce, musíte se rozhodnout, jestli konečnou cenu pro zákazníka zvýšíte o DPH, nebo si ponecháte stejnou konečnou cenu a DPH do ní „schováte“ na úkor své marže. Zákon vám žádnou z variant nepředepisuje, jde o čistě obchodní rozhodnutí.
- Evidence obchodního majetku. Podle § 100 zákona o DPH musíte evidovat alespoň označení majetku, den, kdy se stal vaším obchodním majetkem, a v jakém rozsahu – nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání nebo hlášení, ve kterém se daná položka poprvé objeví.
- Informování účetní nebo účetního softwaru. Pokud vedete účetnictví externě, dejte účetní vědět datum plátcovství co nejdřív – potřebuje ho promítnout do nastavení dřív, než vystavíte první doklad jako plátce.
Pravidelné povinnosti, které vám od teď běží
| Povinnost | Lhůta | Poznámka |
|---|---|---|
| Daňové přiznání k DPH | Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období | Lhůtu nelze prodloužit; podává se i při nulové dani |
| Platba DPH | Stejná lhůta jako přiznání | Splatnost do 25 dnů po skončení období |
| Kontrolní hlášení (právnická osoba) | Vždy měsíčně, do 25 dnů | Bez ohledu na zvolené zdaňovací období |
| Kontrolní hlášení (fyzická osoba) | Podle zdaňovacího období, do 25 dnů | Měsíční plátce měsíčně, čtvrtletní čtvrtletně |
Tenhle rozdíl mezi fyzickými a právnickými osobami u kontrolního hlášení je v praxi častý zdroj chyb – jako s.r.o. ho podáváte měsíčně, i kdybyste si zvolili čtvrtletní zdaňovací období pro samotné přiznání k DPH.
Sankce za opožděné kontrolní hlášení jsou odstupňované: 1 000 Kč za opožděné podání bez výzvy správce daně, 10 000 Kč při podání v náhradní lhůtě po výzvě, 30 000 Kč při nereagování na výzvu ke změně údajů a 50 000 Kč, pokud hlášení nepodáte ani na výzvu. Pokuta 1 000 Kč za pozdní podání se navíc nepromíjí automaticky – o prominutí je nutné požádat a doložit ospravedlnitelný důvod.
Na co noví plátci nejčastěji zapomínají
- Že se sazby DPH musí promítnout do všech prodejních kanálů najednou – pokladní systém v provozovně, e-shop i případný ceník na místě musí od stejného data ukazovat stejná čísla.
- Že kontrolní hlášení je samostatné podání vedle daňového přiznání, ne jeho součást – obě podání mají sice často stejnou lhůtu, ale jde o dva různé formuláře, které se podávají odděleně.
- Že status plátce si může kdokoliv ověřit ve veřejném registru – pokud dodavatelům nebo odběratelům zapomenete nahlásit nové DIČ, spoléhají se dál na starý stav, dokud si ho sami neověří.
- Že už jako plátce máte nárok uplatnit odpočet daně i na majetek pořízený krátce před registrací, pokud ho v den registrace stále evidujete jako obchodní majetek (§ 79 zákona o DPH) – tohle se často promešká jen proto, že o tom podnikatel neví.
Shrnutí
Samotné podání přihlášky je jen první krok – skutečná práce začíná dnem, kdy se stanete plátcem: doklady musí mít nové náležitosti, pokladní systém musí počítat DPH správně a nabíhá vám pravidelný cyklus přiznání a hlášení s pevnými, neprodloužitelnými lhůtami. V příštím díle série se podíváme na to, jak zvládnout první čtvrtletí v roli plátce v praxi – jaké procesy si nastavit, aby vám podávání přiznání nezabíralo víc času, než musí.
Časté otázky
Musím mít pro registraci k DPH datovou schránku?
Přímo datovou schránku mít nemusíte, přihlášku ale musíte podat elektronicky – buď přes Daňovou informační schránku (DIS+), nebo přes aplikaci EPO na portálu Moje daně, kam se lze přihlásit i bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem.
Jsem OSVČ a stal jsem se plátcem uprostřed roku. Musím hned podávat kontrolní hlášení měsíčně?
U fyzických osob se periodicita kontrolního hlášení řídí zvoleným zdaňovacím obdobím pro DPH – pokud jste měsíční plátce, podáváte měsíčně, pokud čtvrtletní, podáváte čtvrtletně. U právnických osob (s.r.o.) se naopak podává vždy měsíčně, bez ohledu na zdaňovací období.
Co se stane, když kontrolní hlášení podám o den později?
Za opožděné podání bez výzvy správce daně hrozí pokuta 1 000 Kč. Ta se navíc nepromíjí automaticky – o prominutí je nutné požádat a musí pro to existovat ospravedlnitelný důvod.
Musím jako nový plátce hned přepočítat všechny ceny v ceníku?
Ano, pokud jste dosud uváděli koncové ceny jako neplátce, musíte od data plátcovství buď zvýšit koncovou cenu o DPH, nebo (pokud chcete zachovat stejnou konečnou cenu pro zákazníka) snížit základ daně tak, aby DPH byla v ceně už zahrnutá. Rozhodnutí je čistě obchodní, zákon vám nepředepisuje, kterou variantu zvolit.
Zdroje: Informace GFŘ ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025 a Informace ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025 (GFŘ), zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ověřeno k srpnu 2026.