EET 2.0 se vrací od 1. 1. 2027 – zjistěte, co se mění a jak se připravit. Přečíst článek →
Blog / Pokladní systémy

Inventura a skladová evidence na konci roku

„Inventuru dělají jen velké firmy se skladem“ je jeden z nejrozšířenějších omylů, se kterými se u drobných podnikatelů setkáváme. Ve skutečnosti má povinnost zjistit skutečný stav zásob a majetku na konci roku i běžná OSVČ v daňové evidenci – jen se tomu obvykle neříká „inventarizace“ jako u účetní jednotky, ale princip je stejný.

Musí inventuru dělat i OSVČ?

Ano. Podle § 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů musí poplatník vedoucí daňovou evidenci k poslednímu dni zdaňovacího období (pro fyzické osoby je to obvykle 31. 12.) zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a o tomto zjištění provést zápis. Pokud se skutečný stav liší od toho, co máte v evidenci, rozdíl upravíte v základu daně podle § 24 a 25 zákona o daních z příjmů.

A jak je to u s.r.o.?

U účetních jednotek (typicky s.r.o.) se stejný princip řídí zákonem o účetnictví (§ 29 a § 30) a nazývá se inventarizace majetku a závazků. Cílem je totéž – ověřit, že evidovaný stav v účetnictví odpovídá realitě – ale formálně je to přísnější: výsledkem musí být inventurní soupisy, což jsou průkazné účetní záznamy s podpisem osoby odpovědné za zjištění stavu i osoby odpovědné za provedení inventury.

Fyzická vs. dokladová inventura

  • Fyzická inventura – skutečně spočítáte, zvážíte nebo jinak fyzicky ověříte hmotný majetek a zásoby, které vidíte a osaháte (zboží na skladě, suroviny, vybavení provozovny).
  • Dokladová inventura – u majetku a závazků, které nejde fyzicky ověřit (pohledávky, závazky, bankovní zůstatky), ověříte stav podle dokladů a účetních záznamů.

Co s rozdílem: manko a přebytek

Pokud je skutečný stav nižší než evidovaný, jde o manko (schodek) – typicky způsobené krádeží, znehodnocením zboží nebo chybou v evidenci. Pokud je skutečný stav vyšší, jde o přebytek, nejčastěji kvůli chybě při zaevidování příjmu zboží. Oba případy je potřeba promítnout do základu daně – manko obvykle jako náklad (s výjimkou přirozeného úbytku v rámci norem, který si stanovíte sami), přebytek jako výnos.

Tip: Inventura je výrazně méně bolestivá, když skladovou evidenci nevedete jen na papíře jednou za rok, ale průběžně v pokladním systému. Pak inventura není „počítání od nuly“, ale jen kontrola, jestli se evidovaný a skutečný stav shodují – a případné rozdíly odhalíte mnohem dřív než na konci roku. Víc o průběžné evidenci skladu najdete v článku Proč začít se skladovým hospodářstvím?

Jak to řeší ZaKasou a SmartPub

Skladová evidence v obou systémech se aktualizuje automaticky s každým prodejem, takže máte průběžný přehled o tom, co by na skladě mělo být. Na konci roku pak stačí fyzicky přepočítat zásoby a porovnat je s tím, co ukazuje systém – případný rozdíl uvidíte na první pohled, místo abyste ho museli složitě dohledávat mezi stovkami dokladů.

Časté otázky

Musí inventuru dělat i OSVČ, která vede jen daňovou evidenci?

Ano. Podle § 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů musí i OSVČ v daňové evidenci k poslednímu dni zdaňovacího období (obvykle 31. 12.) zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků a sepsat o tom záznam.

Co se stane, když při inventuře najdu manko?

Zjištěný rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem se promítne do základu daně – u s.r.o. se manko a přebytek zaúčtují jako náklad, respektive výnos, u OSVČ v daňové evidenci se o rozdíl upraví základ daně podle § 24 a 25 zákona o daních z příjmů.

Další články