Naprostá většina živnostníků si vystačí s daňovou evidencí a nikdy nemusí řešit plnohodnotné účetnictví. Přesto se čas od času objeví situace, kdy povinnost vést účetnictví vznikne automaticky ze zákona – a je dobré vědět, kdy se to stane, ještě než vás to překvapí.
Co je daňová evidence
Daňová evidence (§ 7b zákona o daních z příjmů) je zjednodušená forma evidence, jejímž jediným cílem je spolehlivě zjistit základ daně z příjmů. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích a o majetku a závazcích. Na rozdíl od účetnictví nemá zákonem předepsanou formu – klidně si ji můžete vést v tabulce, kterou si sami navrhnete, hlavně že z ní jde spolehlivě zjistit základ daně.
Základní princip je jednoduchý: sledujete skutečné příjmy a výdaje tak, jak k nim dochází (tzv. cash princip). Časové rozlišení nákladů a výnosů, se kterým pracuje účetnictví, tu až na výjimky (finanční leasing, daňové odpisy majetku) neřešíte.
Kdy musí OSVČ vést účetnictví ze zákona
Podle § 1a zákona o účetnictví se z fyzické osoby stává účetní jednotka, a tedy musí vést plné účetnictví, pokud nastane některá z těchto situací:
- Je jako podnikatel zapsaná v obchodním rejstříku.
- Její obrat podle zákona o DPH (včetně některých osvobozených plnění) přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok 25 000 000 Kč.
- Je účastníkem sdružení bez právní osobnosti, ve kterém je alespoň jeden účastník zapsaný v obchodním rejstříku.
- Povinnost jí ukládá zvláštní právní předpis.
- Rozhodne se vést účetnictví dobrovolně, i když jí to zákon neukládá.
Pokud obrat 25 milionů Kč překročíte, stáváte se účetní jednotkou od prvního dne následujícího kalendářního roku a účetnictví vedete od dalšího účetního období.
Hlavní rozdíly v kostce
| Kritérium | Daňová evidence | Účetnictví |
|---|---|---|
| Princip | Cash (skutečné příjmy a výdaje) | Akruální (věcná a časová souvislost) |
| Předepsaná forma | Žádná, volíte si sami | Přesně daná zákonem (podvojné zápisy) |
| Výstupy | Přehled příjmů a výdajů, majetku a závazků | Rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha |
| Náročnost | Zvládnutelná i bez účetního | V praxi vyžaduje účetního |
| Typický uživatel | Většina OSVČ | s.r.o., OSVČ nad 25 mil. Kč obratu |
Kdy se vyplatí přejít na účetnictví dobrovolně
I bez zákonné povinnosti dává někdy smysl vést účetnictví dobrovolně – typicky když žádáte o větší úvěr a banka chce přehlednější výkazy, když plánujete brzký přechod na s.r.o. a chcete si na účetnictví zvyknout postupně, nebo když má vaše podnikání složitější strukturu (více provozoven, sklad, zaměstnance), kde vám akruální princip dá reálnější obrázek o hospodaření než prostý přehled příjmů a výdajů.
Tip: Přechod mezi režimy není „zadarmo“. Podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů se při přechodu z daňové evidence na účetnictví (a stejně tak zpátky) upravuje základ daně o hodnotu neuhrazených pohledávek a závazků a o nespotřebované zásoby. Než se rozhodnete přejít, nechte si to spočítat účetním – může to v daném roce znamenat citelně vyšší základ daně.
Časté otázky
Musím se zapsat do obchodního rejstříku, když povinně vedu účetnictví kvůli obratu?
Ne, to jsou dvě samostatné věci. Zápis do obchodního rejstříku je pro OSVČ dobrovolný, povinnost vést účetnictví kvůli překročení obratu 25 milionů Kč vzniká bez ohledu na to, jestli jste v rejstříku zapsáni.
Můžu se z účetnictví, které jsem si zvolil dobrovolně, zase vrátit k daňové evidenci?
Ano, ale s dopadem na daňový základ. Podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů se při přechodu upravuje základ daně o hodnotu pohledávek, závazků a nespotřebovaných zásob – přechod tam a zpátky proto rozhodně nemá smysl dělat impulzivně.
Pokud si nejste jistí, do které kategorie patříte nebo jestli se vám dobrovolný přechod vyplatí, je tohle přesně ta situace, kdy se pár desítek minut s účetním vyplatí víc než hodiny čtení zákona.